Úvodní stránka » Užitečné informace » Bloková vyjímka

„Bloková výjimka“ a její důsledky pro opravny vozidel i konečného spotřebitele.

Snad každý z naší odborné motoristické veřejnosti byl již pravděpodobně v průběhu posledních několika měsíců alespoň částečně informován o legislativních změnách, které s sebou přináší zavedení nové „blokové výjimky“ do našeho právního řádu dnem 1.11.2004.

Tato nová pravidla jsou výsledkem dlouhodobých trendů a vývoje společné evropské legislativy a jsou výrazně orientovány na postavení , práva a zájmy spotřebitele. Jedná se o nová pravidla především v oblasti hospodářské soutěže, nová pravidla, která v zájmu posílení konkurenčního prostředí významně mění postavení a vzájemné vztahy mezi výrobci a prodejci vozidel, mění podmínky servisu a oprav vozidel a v neposlední řadě dávají novou logiku a význam prodeji a distribuci náhradích dílů, nově definují kategorie náhradních dílů a možnosti jejich užití.

Podrobný výklad všech důsledků a souvislostí této nové blokové výjimky je rozhodně velice široké a obsáhlé téma. Pokusíme se proto pouze blíže vysvětlit jen některé souvislosti a zaměříme se na ně pohledem spotřebitele, tedy motoristy.

Jaké změny nastávají po 1.11.2004 v oblasti prodeje, distribuce a užití náhradních dílů při údržbě a opravách vozidel?

Pokusíme se nejprve vysvětlit zásadní a novou definici náhradního dílu:

Náhradní díly jsou , tak jak z přiložených citací Nařízení EK vyplývá v zásadě trojího druhu: především dnes existují „díly originální“ a dále „díly shodné s originálem“ . Narozdíl od dosud zažité praxe, že dílem originálním je ten díl, který vyrobil , nebo dodal na trh sám výrobce vozidla, je dnes již originálním dílem každý díl, který splňuje podmínky stanovené zákonem. Narozdíl od dosud, výrobci vozidel živenému povědomí motoristů, že všechny jiné díly , než díly od nich, patří do jedné společné , velké a zpravidla podezřelé skupiny dílů, je zákonem stanovena skupina „dílů srovnatelné kvality“. I zde platí, že takovým dílem je každý díl, který vyhovuje zákonem dané definici. Významným způsobem se tedy dělí tato „ dosud podezřelá“ skupina dílů. Logicky lze odvodit, že pravděpodobně zůstane na trhu stále ještě třetí skupina dílů, takových, které nebudou vyhovovat ani jedné zákonné definici.

Důsledkem této definice dílů je to, že řada dosavadních tzv. aftermarketových dílů se nově přesouvá do kategorie originálních náhradních dílů a dílů rovnocenné kvality.Má to svoji logiku, neboť velké množství výrobců náhradních dílů pro volný trh, již v minulosti bylo a je současně výrobcem a dodavatelem dílů pro výrobce vozidel. Z výrobních závodů těchto výrobců často odcházely a odcházejí naprosto identické výrobky jak na volný trh tak k výrobcům vozidel.

Samozřejmě podle charakteru obchodní politiky, mohou být baleny pod různým obchodním označením. V řadě případů jsou dokonce některé výrobky , dodávané výrobcem dílu výhradně pro volný trh, v některých svých parametrech lepší než výrobky stejným výrobcem dodávané výrobcům vozidel.

A není na tom třeba hledat nic podezřelého. Prakticky každý světový výrobce vozidel je schopen vyrobit ještě lepší vozidlo, než je ten model, který právě sjíždí z jeho výrobních linek. Vyráběná vozidla jsou přeci jen vždy určitým kompromisem mezi tím, co by bylo možné vyrobit a tím, co je trh = zákazník schopen a ochoten trvale ( dlouhodobě)kupovat.

Pro názornou ilustraci bychom mohli například uvést tzv. Power disk společnosti Continental Teves. Jedná se o brzdové kotouče vyráběné tímto světovým výrobcem pod značkou ATE ( zkratka původního názvu a jména výrobce Alfred Teves), které jsou dodávány výhradně jen pro volný trh. Tyto kotouče jsou vybaveny patentovanou multifunkční drážkou – viz text a obr. Výrobci vozidel tyto kotouče nedodávají.

Jak by se však v této situaci měl motorista správně orientovat?

Především by měl důsledně vyžadovat informace. Každý slušný prodejce i servis by již dnes měl vědět a znát, které díly v jaké kategorii nabízí, nebo používá. Importéři a distributoři náhradních dílů již tyto informace zpravidla poskytují. Určitým pochopitelným problémem je to, že celý tento proces poskytování informací o „ kvalitě“ dílů a jejich zařazování a prokazování v jednotlivých kategoriích trvá určitou dobu.

Může se tedy stát, že tentýž díl je dnes koupen, nebo namontován jako díl bez „průkazu jeho originality“ a zítra již bude tentýž díl zařazen v jedné ze dvou zákonných kategorií a doložen příslušným dokladem. S tím se asi nedá nic dělat, prostě ti výrobci, kteří jsou rychlí, mohou mít dnes významnou konkurenční výhodu.

A jak je to tedy s dosavadním dělením trhu náhradních dílů na tzv. Aftermarket a „trh originální“ ?

I v tomto směru je vše trochu jinak. V minulosti byly značkové servisy pod tvrdým vlivem výrobců vozidel. Nové smlouvy, které na základě právě této právní úpravy museli výrobci vozidel se svými prodejci uzavřít, již nemohou značkové opravny nutit jen k výhradnímu používání pouze dílů dodaných výrobcem vozidel k údržbě a opravám.

Tato problematika je opět z hlediska vnitřních vztahů mezi těmito subjekty poměrně rozsáhlá a velice živě diskutovaná a rozhodně není zde cílem nějaká zjednodušená, zavádějící interpretace. Bloková výjimka se této oblasti také poměrně obsáhle věnuje, zejména v souvislosti s uplatňováním záruk za vozidlo jako celek, pokud je k údržbě vozidla v záruce použit jiný díl, než díl dodaný výrobcem vozidla. Pro spotřebitele , tedy motoristu, a pro odpověď na uvedenou otázku, je však tato věc méně podstatná. Pro něj je podstatné především to, že nyní ve značkových servisech může naprosto běžně setkávat i s takovými díly, se kterými se dosud setkával téměř výhradně v tzv. aftermarketu, protože značkové opravny si je na volném trhu mohou pořizovat.

Je to pro ně důležité i zajímavé jednak proto, že mají širší nabídku originálních dílů , nebo kvalitativně rovnocenných dílů ( již ve smyslu nově platné zákonné definice) a jednak se mohou ucházet o zákazníky s vozidly jiných značek, mohou stejně jako nezávislé servisy nabízet lacinější alternativy při opravách starších vozidel. Podobně se však ale nyní mohou chovat i neznačkové, nebo nezávislé opravny. Mohou kupovat a užívat originální díly i díly kvalitativně rovnocenné, mohou – při splnění technických nároků provádět i provozní údržbu či opravy nových vozidel. Zákazník tak dostává mnohem větší možnosti volby.

Co je však také velice podstatné a co je potřeba také říci, samo o sobě toto nové prostředí nemůže vyřešit problém kvality odváděné práce jednotlivých opraven. To musí zákazník stále pečlivě vážit. I zde se však zdá se , blýská na lepší časy. Kvalita odváděné práce je, kromě řady jiných důležitých individuálních aspektů v každé dílně, také významně závislá na míře a dostupnosti technických informací, nutných k provádění servisu a oprav vozidel.

I zde je novou blokovou výjimkou garantován každému ze servisů nediskriminační přístup k novým technickým informacím o vozidlech od jejich výrobců. Nediskriminační samo o sobě neznamená bezproblémový, či bezplatný. Je tedy otázkou dalšího vývoje, jak se opravnám podaří k těmto informacím dostat – neznačkovým opravnám, k informacím o vozidlech obecně, značkovým opravnám k informacím o vozidlech jiných značek, než té, nebo těch, které zastupují. Určitou cestou by mohlo být nejrůznější sdružování servisů do skupin, sítí, či řetězců. I takové situace již dnes na trhu můžeme pozorovat.

Přes všechny možné naděje, které tento vývoj motoristovi skýtá, existují , či přetrvávají pro něj nějaká jiná vážná rizika, která by při svém rozhodování o opravě, či nákupu dílů měl zvažovat?

Rozhodně jsou a opět velice úzce souvisejí s logikou blokové výjimky. Bloková výjimka je jednotná právní norma pro v podstatě volný celoevropský trh. Uvolňování trhu , tedy uvolňování pohybu výrobků na tomto trhu, také s sebou přináší výrazně vyšší riziko infiltrování tohoto trhu nejrůznějšími výrobky pochybné kvality, či výrobky zneužívající značku, či jméno jiného výrobce – plagiáty. Tohle je poměrně vážná věc, ve které ovšem opět zákazník a motorista, kvůli němu a pro něhož je evropská legislativa tvořena, může sehrávat zásadní roli. Má právo vyžadovat a dostávat informace o zbožích i službách které kupuje.

Řada náhradních dílů dnes podléhá povinné homologaci, řada dílů má stanoveny své technické parametry a podobně. Motorista se pravděpodobně nebude nikdy schopen zcela orientovat v této problematice, ale šanci a reálnou možnost požadovat výrobky bez právních vad má.Slušný prodejce, nebo servis pravděpodobně nebude mít problém svému zákazníkovi tyto záležitosti ve vztahu k jeho opravě, nebo nakupovanému dílu vysvětlit a doložit.To samo o sobě je přeci znakem jeho kompetentnosti a odbornosti. Kromě toho má na své straně řadu kontrolních orgánů i sdružení.

Trochu složitější je věc plagiátů, které samy o sobě nemusí být vždy výrobky špatné jakosti. Jedná se však veskrze o kriminalizující jednání a nepochybě je na místě v případě vážných pochybností neprodleně upozornit na celou věc příslušné orgány. Zachycované plagiáty na českém trhu jsou nejrůznější úrovně, od takových, na kterých je to poznat „ na první pohled“ až po takové, se kterými mohou mít problémy i odborníci. Těmi prvními obecnými znaky jsou nečitelné, rozmazané, gramaticky chybné popisy a označení výrobků, zcela chybějící základní informace o výrobci, či výrobku napodobeniny loga výrobce a pod.

Proti těmto trendům šíření nekvalitních a právně závadných výrobků i plagiátů rozhodně vystupuje i řada profesních sdružení. Profesním sdružením, které zastupuje na českém trhu importéry i některé výrobce náhradních dílů je SISA ( Sdružení importérů součástí automobilů, servisní a garážové techniky), které sdružuje ve svých řadách společnosti, jejichž zájmem je distribuce kvalitních a bezvadných výrobků. I toto sdružení stojí na straně motoristů a přijme jakékoli podněty, které by napomohly k vytlačení těchto výrobků z českého trhu.

Jaká je tedy souvislost s blokovou výjimkou?

Poměrně jasná – zákazníkovi i servisům je nyní dána do rukou nová definice dílů, která roztíná to, co dosud mohlo být vykládáno různými stranami různě. Nyní máme na trhu díly, které jsou buďto originální, bez ohledu na to, pod jakým názvem a jakými distribučními kanály se na trh dostávají a díly, které jsou z hlediska svých vlastností díly shodnými s těmito originály.

Toto rozdělení poskytuje výrazně vyšší zrovnoprávnění mezi dosud konkurujícími si trhy originálních a aftermarketových dílů a staví zcela nová, logičtější, a ve vztahu k motoristovi snáze pochopitelná a rozlišitelná jejich pojmenování.

Nová „Bloková výjimka“ - 2010

Evropská komise přijala dne 27. května 2010 Nařízení Komise (EU) č.461/2010 - novou blokovou výjimku pro sektor motorových vozidel. Nařízení je doprovázeno doplňkovými pokyny k vertikálním omezením v dohodách o prodeji a opravách motorových vozidel a distribuci náhradních dílů pro motorová vozidla.

Nařízení vstoupilo v platnost dnem 1. června 2010.

Užitečné informace

archiv

AUTOSERVIS KVK

auto012.jpg

Přesný čas na web

Kalendar

PROVOZNÍ DOBA

pondělí - pátek

7:30 - 11:30   12:30 - 17:00

 

Klimatizace (originál)

 

Pod Cent.jpg (originál)


 

 

 

 

TOPlist